O Sokole

Prohlédnout kroniky

Tělocvičná jednota Sokol Uherské Hradiště je nezisková organizace, která zajišťuje sportovní a kulturní vyžití všem věkovým kategoriím. Naší náplní je všestrannost, tudíž zastřešujeme řadu sportovních oddílů (například volejbal, stolní tenis, TeamGym, parkour atd.). Organizujeme turistické výpravy a výlety, soutěže v přírodě, a kromě toho poskytujeme zázemí vyhlášenému loutkovému divadlu, pořádáme ples a dětmi oblíbené šibřinky.

Naše jednota byla založena v roce 1872 a nyní patří k organizacím s největším počtem aktivních členů v Uherském Hradišti.

Hlavní činností Sokola jsou pravidelná cvičení zaměřená buď na všeobecnou tělesnou průpravu, nebo na aktivity v rámci mnoha sportovních oddílů. Všechny hodiny jsou vedeny školenými cvičiteli. Z naší široké nabídky sportovních aktivit si vybere každý.

 

HISTORIE SOKOLA V UHERSKÉM HRADIŠTI

Dne 16. února 1862 byla založena Tělocvičná jednota pražská, která přijala název Sokol jako symbol síly a volnosti. U jejího zrodu stáli Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš. Po vzoru Tělocvičné jednoty pražské vznikaly sokolské jednoty také na dalších místech. Rok co rok přibývaly další jednoty.

Naše jednota byla založena v roce 1872.

Kde se cvičilo
Vedení měšťanské besedy propůjčilo Sokolu místnost – Kufr, poté se často cvičilo na Střelnici – v parku ve Smetanových sadech (dnes Slovácká búda), od r. 1890 na kýžené Staré poště (dnes Slovácká galerie) – cvičebně se říkalo Mordovna. Následně se sokolové zasadili o nově založené německé gymnázium (dnešní OAUH), kde také mohli cvičit.

Nová sokolovna – první a druhá
Myšlenky na novou sokolovnu měli sokolové již v roce 1896. V roce 1901 se začaly vybírat příspěvky od členů a sponzorů na stavbu sokolovny. Členové platili povinné příspěvky 2 zlaté ročně. Z vybraných peněz byla zakoupena budova restaurace a hotelu Koruna. Uherskohradišťská sokolovna byla otevřena roku 1909.

V následujících letech se Sokol i přes různé obtíže dále rozrůstal a tak se brzy začalo přemýšlet o další sokolovně.
Stavba nové sokolovny byla zahájena v jubilejním roce 1928, kdy se slavilo 10. výročí vzniku samostatného státu. Tato stavba byla navržena jako jednopatrová budova, kdy v přízemí byl umístěn vestibul a velký sál. V suterénu se nacházely sprchy s bazénem, v prvním poschodí prostorné galerie, balkony, sál pro stálé loutkové divadlo a knihovna s čítárnou. Sokolovna se mohla pyšnit i sochařskou výzdobou, konkrétně sochami nad vstupem od ak. sochaře Gustava Kafky.
Zajímavostí je, že při stavbě sokolovny bylo povinností dospělých členů odpracovat 100, dorostu 50 brigádnických hodin, nebo za ty neodpracované zaplatit 1-5 Kč dle majetkových možností.

O cvičení – pro koho bylo cvičení
Ze začátku bylo cvičení v Sokole jen pro dospělé muže.
V roce 1901 začal v Sokole cvičit zásluhou Františka Kožíka učňovský dorost. Předtím chodili studenti do pěveckého kroužku Sokola.
V tomtéž roce začaly cvičit i ženy. Přihlásilo se jich 61. (Jen pro zajímavost – první tělocvičná jednota pro ženy – Tělocvičný spolek paní a dívek pražských – vznikla v Praze v roce 1889.)
Od roku 1911 začali cvičit i žáci a založila se výuka šermu.

Po 28. říjnu 1918
Sokolové společně s hasiči a studenty střežili milionové hodnoty skladišť oděvů, zbraní a střeliva. Hlídali umělecké sbírky, kasárny, nádraží, ... Až do poloviny prosince trvala dobrovolná a nezištná sokolská služba republice.

Ve svobodné republice se mohl Sokol rozvíjet. Roku 1920 byl založen pěvecký a trubačský sbor, o dva roky později cyklistický kroužek a vznikla dechová hudba. Následující rok zahájil svou činnost Divadelní odbor Sokola Uherské Hradiště.
Od roku 1932 se náměstí před sokolovnou jmenuje Tyršovo.

Protože po vzniku nové sokolovny byl sál sokolovny největším sálem ve městě, pořádaly se zde všechny kulturní, společenské a sportovní akce. Jednota hrála vlastní divadlo, promítala filmy v sokolském kině apod.

Druhá světová válka
Zákaz veškeré činnosti Sokola v protektorátu Čechy a Morava byl vyhlášen 13. dubna 1941. V noci ze 7. na 8. října 1941 byla zahájena „Akce Sokol“, při které byli systematicky zatýkáni členové vedení sokolské obce, žup i funkcionáři sokolských jednot. Zatčení činovníci byli vězněni, mučeni a deportováni do koncentračních táborů. Během války bylo postiženo asi 11 600 sokolů.
Památku těchto padlých hrdinů si celorepublikově připomínáme 8. října, na který byl stanoven Památný sokolský den.

Po válce
Po skončení 2. světové války byla sokolská organizace těžce oslabena, ale naštěstí došlo ke spontánní obnově – prudce vzrostl počet jejích členů – v roce 1948 přesáhl počet členů ČOS milion.
Naše jednota měla ke konci roku 1945 celkem 905 členů.

1948-1989
Po komunistickém převratu vedení ČOS odmítlo vytvoření akčních výborů, ke kterým přece jen později došlo. Bylo jmenováno nové vedení, ze kterého byli odstraněni odpůrci KSČ. Činnost „obrozené“ Jednotné tělovýchovné organizace Sokol však řídil komunistický Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport.

 

Sokol v Uherském Hradišti během let 1948-1989

1952 reorganizace – přejmenováno na Sokol LET – Sokol přešel pod ROH LET Kunovice, potom Sokol Let 01, Spartak LET 01, DSO – Dobrovolná sokolská organizace – 1953.
1956 byla budova nové sokolovny Sokolu zabavena a předána nově vznikajícímu Slováckému divadlu, sokoli mohli využívat jen malou tělocvičnu. 
1957 jednotná organizace pro tělesnou výchovu – Československý svaz tělesné výchovy.
1967 naše jednota existovala pod názvem ZTV Sokol.
Po roce 1968 se konaly opět perzekuce činovníků Sokola. Přesto jsme pořádali šibřinky, závody apod.
1971 bylo zavedeno cvičení rodičů s dětmi.
1974 přejmenováno na ČTS Základní a rekreační tělesná výchova.
1977 obnovena loutková scéna, hrálo se v šermířském sále ve sportovní hale, později v šatně žen.
V nevlídné době se pořádaly alespoň tábory a výlety do přírody – na Slovensko, do jižních Čech, do Bílých Karpat – Žabka, do Krkonoš a na další místa.

Po roce 1989
Začaly se obnovovat jednoty a župy v celém Československu. Někde byl majetek Sokolu navrácen, jinde docházelo k vleklým soudním sporům. Areál hradišťského Sokola se podařilo získat po vleklých soudních sporech v roce 1996.

V současné době patří  Sokolu Uherské Hradiště kromě samotné sokolovny hřiště vedle tělocvičny, budova Slováckého divadla (původně budova nové sokolovny), restaurace Koruna, vinný sklep (nyní v pronájmu Agro Zlechov) a chata na Smraďavce.

V současnosti má naše jednota 553 členů (k 31. 12. 2015).









T. J. Sokol Uherské Hradiště | www.sokol-uh.cz | 2016 | Přihlášení