2024
Svět čar a kouzel
11. – 24. 8. | RS Ondráš Rajnochovice | počet dětí: 69
V tomto roce byl náš tábor zase o trošičku jiný, než ty předešlé a o hodně vyjímečnější. Tentokrát děti nesoupeřily proti sobě, ale spolupracovaly, za zájmem poražení většího zla.
V kouzelném světě je čekalo hodně dobrodružství a nástrah, kterým společně se svojí hůlkou a přáteli čelily. Tomu vůbec nepomáhal fakt, že všude po okolí se nacházeli stoupenci temné magie, kteří vždy našim dětem působili jen trable a když se stala nějaká nedobrost, tak v tom vždy měli prsty.
Nakonec však vše dobře dopadlo. Děti všechny problémy bezstarostně vyřešily a stoupence temné strany porazily v jejich vlastní hře.
Kronika
11.8.
Dnes se děti, některé poprvé, ocitly na táboře LEDET. Přivítali jsme je s radostným úsměvem a štěstím, že jsme se dočkali jejich příjezdu. Poté, co se vybalily, se začaly hrát různé seznamovací hry - třeba Pistolníci nebo Žabky. Poté, po hostině špaget a kečupu byla menší, ale živá diskotéka s novými reproduktory a mlhovačem. Nakonec jsme je poslali do lesa, aby se tam dozvěděly, se kterými kamarády budou po zbytek tábora v týmu.
12.8.
Děti dnes zažily svou první rozcvičku z mnoha, co je ještě tento tábor budou čekat. Poté se konečně, po dlouhé noci čekání, dozvěděly, s kým jsou společně v "osadě" a hlavně jací vedoucí jim byli přiděleni. Se svými novými týmy se proti sobě poprvé utkaly ve hře Osadníci z Rajnochovic. V této hře bylo potřeba posbírat suroviny, aby jejich osada mohla růst a spokojeně si žít. Následně děti zašly do kouzelného hájku, kde si u Ondrovandera pořídily svou hůlku a následně si ji i vytunily. Po odpoledním klidu a menším vykoupání se v bazénu si děti vybrali názvy svých osad, jejich vlajky a hymnu. Den jsme zakončili slavnostním ohněm, kde si při rituálu aktivovaly své hůlky.
13.8.
Po snídani děti započaly den hrou Ponny express. V této hře jezdily na sobě jako na koni za námi a my jim pokládali otázky, na které pokud neodpověděly, museli za otcem Furou na kopec. Následně jsme je učili metody pečení v přírodě a po obědě vyrazili na procházku do lesa, kde se učily různým táborovým dovednostem. Ke konci dne se hrála hra Firma, ve které děti s různě omezenými smysly plní naše zakázky. Po setmění, předtím než usnuly, jsme je navštívili s hrou Medvěd. Děti musely předstírat, že spí a my se je snažili rozesmát.
14.8.
Dětem byl dnes ukázán krátký film o kouzelné zemi Lethorii, ve které zemřel hlavní mág a teď ji zužují temné síly. Po svačince se objevil kouzelný portál do této země a když jím prošly, tak vůbec neměly času nazbyt. Ani se pořádně nerozhlédly a už se ve hře Byrokracie musely vydat na cestu za mapou, kde jim místní moc nepomohli a spíše jim přitížili. Až se jim podařilo získat část mapy, tak smočily nohy v kouzelné tůňce jménem Bazén. Pak se vydaly na cestu do Lesa šepotu, a tam četly ze stromů zaklínadla, za pomocí kterých dostanou bližší informace k mapě. Nakonec si s místními přeci jenom zahrály jejich tradiční míčové hry a zatančily si jejich tance.
15.8.
Brzy po snídani se děti, ještě v kouzelné zemi, seznámily s jednou místní hrou Pohádkové pexeso. Jenže nakonec zjistily, že hodně plýtvají časem a místo přípravy na boj s temnou silou se jen baví. Nakonec vyhledaly zbývajícího příznivce Xynoménie jménem Sádromord, za pomocí mapy složené z částí, co posbíraly včera. Ten jim zoufale předal knihu která by temnou silu byla schopna zničit, ale není času luštit staré runy a překládat slova. Nedalo se nic dělat, nakonec se musely z Lethorie stáhnout a nechat ji temné síle napospas. Teď už jde do tuhého. Pokud se dětem temnou silu nepodaří alespoň nějak zadržet, tak budou další na řadě. Musí bojovat. Jak za své osady, tak za Lethorii, kterou musí osvobodit.
16.8.
Děti se dnes vydaly na výpravu přes Troják, po hřebenu až na Tesák. Po cestě si zahrály Pevnost Boyard, kde plnily nejrůznější aktivity. Od matematických disciplín, až po zatloukání hřebíku. Kolem oběda nám kuchařky dovezly z kuchyně výborné řízky, co jsme si dali s chlebem. Poté jsme se přesunuli poblíž Tesáku, kde děti mezi sebou měly kouzelnický turnaj. Na konci byl jmenován legendárním čarodějem Šedovousem šampión turnaje. Nakonec si i tak drzá temná síla dovolila narušit posvátný ceremoniál jmenování šampiona a zavraždila Šedovouse- posledního čaroděje, co ještě držel temnou sílu pod pokličkou. Po cestě zpátky jsme si dali přestávku na hostinci Tesák, kde si děti daly nanuk či limču. Večer se potom udělal v táboře oheň, kde si utahané děti sdělovaly zážitky z náročného dne.
17.8.
Dětem jsme dopřáli velice žádanou hru jménem Míček, snad tu nejvíce bojovou a takticky-týmovou hru. Po sprše se v odpoledním programu děti dozvěděly, že k zastavení šíření se temnoty musí najít měsíční kámen a pak vyvolat jeho sílu. Jak děti našly oblázky na mýtince a hezky si je nazdobily, tak jsme si s dětmi zahráli míčové hry jako je třeba volejbal a vybíjenou. Jenže začala prudká bouřka a tak jsme se museli schovat nebo bychom byli zmokli jako slepice. Naštěstí to byl pro děti dokonalý čas pro nachystání si kostýmů na karneval. Pro hodně dětí byl karneval koncem dne a musím říct, že se nám všechny kostýmy velmi líbily, převážně těhotná víla. Jenže jsme se rozhodli nejodvážnější děti probudit o půlnoci a podrobit zkoušce jménem Stezka odvahy.
18.8.
Ráno jsme si vyběhli do lesa nad táborem, kde děti hledaly a skládaly recept na lektvar. Některým týmům chvíli trvalo uspořádat části knihy, ale nakonec to všichni zvládli. Potom, co si děti daly oběd, se s nadšením vrhly do vaření lektvarů. Musely luštit cizí názvy různých ingrediencí a zvládnout složitý postup přípravy. Ne všem týmům se sice cvičný lektvar podařil dokonale, ale teď už jsme si jistí že pravý lektvar se všem zdaří.
Na večeři byl burger a na večerní program jsme měli film "Škola dobra a zla".
19.8.
Dnešní a zítřejší den jsou většinou ty nejzajímavější z táborových dní. Je to převážně proto, že děti co splňují naše požadavky, mohou jít na dvoudenní hru jménem Survival (průběh hry celkem odpovídá názvu). Já zde ale budu popisovat co dělali táborníci co nešli na survival. Ráno jsme si zahráli hru OTPVD, kde hledají na stromech kombinace k "tanečkům" a před námi je tančili. A aby toho nebylo málo, tak jsme si ve středisku zahráli golf. Po obědě od nás dostaly děti krátkou přednášku o přístřešcích a následně si je mohly postavit i v terénu. No a jelikož začalo pršet, tak jsme pro děti přichystali v budově aktivity, které všechny náramně bavily.
20.8.
Ráno pršelo, a tak jsme hráli takovou dešťovou hru jménem Kočky, kde děti házely kostkou a následně kreslily části koček. Naštěstí se k obědu začalo vyjasňovat a nás napadlo si zahrát jednu ze starších her - Pašeráky, kde dostávaly od nás věci k pašování a děti to musely pašovat přes námi tvořenou celnici. Kolem oběda se vrátily děti co byly na dvoudenní hře survival a hned se vybalily a šly posbírat trochu energie na odpolední program. Odpoledne jsme si vzali kotlíky a s vědomostmi z výuky lektvarů jsme vařili roztok zesilující magické vlastnosti měsíčního kamene. Zároveň jsme si dali špekáčky, klábosili a celkově odpočívali.
A v noci za svitu úplňku se děti vydaly do lesa zesílit magické vlastnosti měsíčního kamene. Tam se zjevil duch čaroděje Šedovousa. Ten vyvolal nejstarší známou magii, zesílil měsíční kameny a ještě naše mladé hrdiny bezpečně dovedl zpět domů. Jsme ve finále, teď jsou konečně síly vyrovnány.
21.8.
Dnes jsme chtěli pořádat hru se jménem Olympiáda, ale po zvážení jsme se rozhodli dětem dopřát klid až do oběda. Odpoledne bohužel začalo pršet, a tak jsme jim pustili Alenku za zrcadlem. Poté nám děti pomohly shromáždit dřevo a chrastí na zítřejší slavnostní oheň. V průběhu dne se dětem podařilo zaslechnout konverzaci příznivců temné magie a zjistily že chtějí zaútočit zítra. Proto zítra musí uspořádat překvapivý útok ze zálohy. K večeru jsme si pro děti přichystali, hned po Míčku druhou nejžádanější hru, NPC. Ve hře NPC se děti musely proplížit skrze středisko plné hlídačů a různými způsoby odlákávat jejich pozornost. A po skončení hry se šlo na kutě.
22.8.
Pomalu se blíží konec tábora a děti si u nás vyžádaly další oblíbenou hru se jménem Flašky. Flašky jsou terénní strategická hra, kde děti mají za opasky své šátky (ty reprezentují jejich životy) a ty si vytahují. Takhle mezi sebou bojují o své vlajky, v našem případě flašky. Odpoledne se vydaly na průzkum krajiny, kde by podle zvědů měla být základna podporovatelů temné magie. Všude je čekaly nejrůznější výzvy a nástrahy, jako třeba trolský přechod přes propast na laně a tak dále. Při průzkumu jedné opuštěné věže děti zjistily, že už tam na ně připravení černokněžníci čekají. Většinu našich hrdinů porazili a vzali jím hůlky - jejich jediný přístup k magii. Naštěstí tyto ztráty nepřišly vniveč a i po všech trablích zjistily lokalitu hlavního sídla temných lordů. Zítra je nejvyšší čas utnout temné magii tipec. Buď teď nebo nikdy.
23.8.
Dnes k ránu se děti vydaly do boje. Teď když znají lokaci sídla temné magie a mají už sílu na její poražení, tak tasily hůlky a odvážně se vydaly na poslední dobrodružství. Po cestě potkaly patroly, ale ty už pro ně nebyly takový oříšek jako dříve. Takhle se probojovaly až k Ledohradu, kde na ně už čekala armáda. Boje byly dlouhé a napínavé, ale nakonec se děti probojovaly až k Ledohradu a vnikly do něj. Stráže se postupně stahovaly až do nejvyšší věže. Jak se děti dostaly i přes ně, tak stály tváří v tvář Pánu zla. Stvoření, co čerpala životní sílu z okolních krajin, tvořila čistý chaos, nařídil vraždu Šedovouse a snažil se zastavit naše hrdiny. Boj byl tvrdý a chvíli to i vypadalo marně, ale kuráž a odvaha našich hrdinů jim dodala síly a Pána zla přemohli. Po pádu Pána zla z věže, byly nalezeny mapy k jeho pokladům a hlavně zaklínadlo, co by zastavilo temnou sílu. Postavili Měsíční kameny kolem Ledohradu a pronesli zaklínadlo. Všechna temná magie, co ještě v Ledohradu zbyla byla zničena. Poté se hrdinové vydali na nové dobrodružství za pokladem. Jejich osady od té doby žily v blahobytu a znaly jen přepych a luxus.
Konec...
Odpoledne se konal slavnostní nástup, kde se rozdělovaly butony. Děti mohou od nás dostat buďto bílý, modrý nebo červený. Každý znamená něco jiného a každý je v něčem jedinečný. Chtěli bychom říci, ať už jste dostali jakýkoliv, tak vás zde rádi uvidíme. A potom se vyhlásil táborník roku. Táborník roku je někdo, na koho se vzpomene když se řekne Kouzelnický tábor. A nebyl to nikdo jiný než Kateřina Blatná, někdo kdo se naučil všechny zaklínadla, byla nejlepší kouzelník, zasloužila se o porážku Pána zla, vedla svůj tým a to vždy s úsměvem na tváři.
Po focení se pořádal poslední večerní program a stejně jak jsme to začali, tak to i zakončíme - diskotékou! Poslední diskotéka, kde bylo i občerstvení, trvala hodně dlouho. Bohužel i to nejlepší musí skončit a i tak skončila naše poslední diskotéka.
Teď už děti spí, připraveny na zítřejší odjezd.
24.8.
Dnes nastal ten velký den, kdy jsme se bohužel museli všichni rozloučit. Nejdříve se udělala rojnice a uklidili jsme všechen nepořádek, co by po nás mohl zbýt. Ještě se uspořádal poslední slavnostní nástup, kde se setla táborová vlajka a padlo posledních pár slov na rozloučenou. Poté se děti přesunuly na úklid svých vlastních chatek a jak měly uklizeno, tak si mohly čekání na autobus zpříjemnit čtením dopisů od nás či svých kamarádů. Bohužel vše pěkné musí jednou skončit a před tím neutekl ani náš tábor. Při odjezdu autobusu jsme se všichni vedoucí sešli a dětem, se kterými jsme žili po dva týdny mávali, dokud autobus nezmizel za horizont.
“Neplakejte, protože to končí, ale usmívejte se, že se to stalo.”
-Někdo chytrej