2025 

Jako každý rok má náš tábor téma, kterého se drží. Letos jsme se rozhodli pro tábor v retro stylu, neboli Retro tábor 2025.

Zavedli jsme zpět počítání bodů z her za pomoci žetonů. Spolu s tím i aktivity jako scénky u ohně nebo na nástupech, ale také hry, které se nehrály i přes deset let. 

I když to zní jako hodně práce, tak téma tentokrát vůbec neomezovalo tábor. Ve zkratce, nemuseli jsme dlouhé hodiny vymýšlet táborový příběh a na oplátku šla naše energie do chodu tábora a dělo se více náhodných věcí, které jsou vlastně to nejvtipnější na táboře. 

Pořádáme také karneval, kde by děti měly mít kostým shodný s tématem tábora.

Prezentujeme vám zde táborovou kroniku.
 

S ní si můžete i po letech zavzpomínat na tábor, nebo pokud s námi v příštích letech chcete jet, tak se tak nějak dozvědět, jak to u nás funguje.

Chod tábora

Aby kronika v některých částech nemátla a byla ve všem jasná, rozhodli jsme se sepsat šablonu klasického táborového dne. Ta je, až na pár výjimek, vždy dodržována a většina táborových dní vypadá nějak takto:

Každé ráno děti čeká rozcvička a po ní je čas na hygienu, snídani a úklid chatek (úklid se pak hodnotí).

Následuje dopolední hra. Ty bývají kratší a je po nich ještě čas na hry s míčem nebo oddílové povídání.
 

Po obědě je odpolední klid. To je čas, kdy děti mohou zavolat domů a odpočinout si.
 

Odpoledne je hlavní program, to se hrají větší hry, které zaberou i několik hodin.
 

Poté je večeře a večerní program, jako například: diskotéka, oheň, noční hra, Medvěd.
 

Pak už se jde spát, aby děti byly připraveny na další den.

SURVIVAL
 

10.8.

Dnes konečně, zase po roce, k nám přijely naše milované ratolesti.
 

Po vybalení a nalezení své chatky jsme děti rozdělili do oddílů, ve kterých společně budou trávit zbytek tábora.

Děti se nejprve mezi sebou a s vedoucími seznámily a začaly vymýšlet jména svých oddílů.

modrá-Slivôčky, fialová-Queen, červená-Rybíz, černá-Felicia, žlutá-Houbičky, oranžová-Mončičáci

Jak byly oddílové jména vymyšleny, tak mezi sebou začali děti hrát seznamovací hry, ve kterých bylo důležité znát jména ostatních.
 

Poté jsme připravili diskotéku, na které si mohly trsnout a seznámit se mezi sebou.

11.8.

První ráno na táboře jsme zahájili rozcvičkou, aby byly děti připravené na náročný den.

Vše začalo slavnostním nástupem, při kterém jsme vyvěsili táborovou vlajku a oficiálně zahájili Retro tábor 2025.

Dopoledne se hrála hra Osadníci z Catanu, při které děti naškrábaly brambory na oběd, nanosily dřevo a chrastí na oheň a další  aktivity, kde se v oddíle více seznámily (hru vyhrál oddíl Felicia).
 

Odpoledne byla hra Člověče nezlob se, která se hraje jako ta desková, s výjimkou toho, že si každý oddíl musí své hozené číslo zasloužit a udělat pro něj aktivitu jako třeba skákání žabáků nebo chození po čtyřech (hru vyhrály Slivôčky).

Večer se pořádal slavnostní oheň, opékaly se špekáčky a zpívaly písničky.

12.8.

Aby se děti rozhýbaly, tak jako součást rozcvičky byl běh do “menšího” kopce jménem Troják, který je nedaleko tábora.
 

Dopoledne byl volný program, kde oddíl vymýšlel týmové pokřiky a maloval své vlajky. Těsně před obědem se v táboře ještě hrály míčové hry.
 

Odpoledne se šlo do lesa a tam se hrála Tichá pošta přes celý les, kde si děti předávaly dlouhý učebnicový odborný výklad (hru vyhrály Houbičky).
 

Dnešní večerní program byl film se jménem Heidy, děvčátko z hor.

13.8.

Dnes jsme po vydatné snídani a rozcvičce hráli novou hru jménem Padělky, kde jedno dítě popisovalo obrázek, který vidí, druhé podle toho kreslí, aniž by to to první vidělo a výtvor se předal zbytku týmu. Pomocí kresleného obrázku hledal originál mezi podobnými obrazy. Vše za přítomnosti světoznámých kritiků umění (hru vyhrály Slivôčky).
 

Odpoledne jsme jim předali své moudrosti ve znalostech uzlů, šifer a zdravovědy. Tyto aktivity nejsou důležité jen v oblastech táborů, ale dokáží pomoci nebo přímo zachránit život i v každodenním životě.
 

Jako večerní program se pořádala hra Medvěd, ta spočívá v tom, že se děti snaží předstírat spánek a my je rozesmíváme.

A ve chvíli kdy už to vypadalo jako konec dne, tak jsme všechny probudili a zahráli si noční hru Tvoje tvář má známý hlas. Tam děti potmě hledaly vedoucí s tlačítky, na kterých byly nahrávky jiných vedoucích. Děti musely hlas vedoucího poznat, přivést na start a říct o koho jde. (hru vyhrály Houbičky a Slivôčky).
 

14.8.

Děti byly zase večer divoké, a tak jsme se rozhodli pro další ranní běh na Troják.
 

Po stylu našich starších táborů, jsme si dopoledne pro děti připravili hry, které se nehrály ani nepamatujeme.

První dopolední hra byly Amulety slunce. Po lese jsou vyvěšeny omalovánky, jenž mají vymalovanou část celku. Děti sbírají informace o omalovánce a vybarvují ji na svém stanovišti. (hru vyhráli Queen).
 

Druhá byla hra Bedýnky, to je vlastně štafeta, ale děti musí nosit různé předměty nebo je mít na sobě oblečené a ty si předávají (hru vyhráli Mončičáci).

Odpoledne byla Vodní olympiáda. Ta měla 14 stanovišť a děti na každém soutěžily mezi sebou. Tuto olympiádu hrajeme v horkých dnech. 

A jako večerní program byl karneval. Tam si pro nás děti připravily masky a my pro děti také. Průvod masek procházel po hřišti a jak se setmělo, tak jsme se přesunuli do jídelny na diskotéku.

15.8.

Jako dopolední program jsme se rozhodli pro klidnější aktivitu a tvořili jsme v dílničkách. 
 

Šlo o zatloukání hřebíků do koleček z břízy a následně proplétání bavlnky mezi hřebíky.

A jelikož zbyl nějaký ten čas k dobru, hráli jsme míčové hry jako volejbal a vybíjenou. 

Odpoledne bylo trochu náročnější. Konala se disciplína jménem Cross (Kros). Běh po fáborkách se stanovištěmi po cca kilometru, kde se testovaly dovednosti dětí, které jsme je v průběhu tábora učili. Vyhodnocoval se čas na trati + penalizace za špatné odpovědi.
 

Po vysilujícím dni nám přišel jako nejlepší večerní program venkovní promítání Hrál se film Petr Pan a Wendy.

16.8.

Dopoledne se hrála další hra z minulých táborů Limeriky, hra kde se děti učí básničky vyvěšené po lese, přeříkávají je dětem za čárou z lana a ty je recitují vedoucím (hru vyhráli Mončičáci).
 

Odpoledne jsme stavěli kuličkovou dráhu. Dráha vedla svažitým lesem a byla stavěna z přírodnin. Kulička po ní měla putovat co nejdéle. Šlo také  o vzhled dráhy a prezentaci.

Ke konci dne jsme měli oheň se špekáčky a kytarou. Další aktivitou bylo předvádění scének, o níž děti byly informovány k ránu a celý den si ji připravovaly. Jednou z nich byla také scénka vedoucích - Popoluška. Ta se hrála znova po patnácti letech.
 

Později u dohasínajícího ohně byl noční program pro starší. Stezka odvahy. Tam jsme dítka vystavili jejich vlastnímu strachu.

"Pravý vítěz není ten, kdo vyhrál hru, 
ale ten kdo na ni bude navždy vzpomínat."

17.8.

Jelikož dnes byla neděle, tak se ráno obešlo bez rozcvičky a vstávalo se o hodinu později.

Dopoledne děti navštěvovaly různá stanoviště, kde za pomoci týmové spolupráce plnily aktivity. (hru vyhráli Queen)
 

V poledním klidu se psal test pro zájemce o přihlášení na dvoudenní hru jménem Survival.

Následně probíhalo výběrové řízení na hru Survival.

Hra, kde děti pod dohledem vedoucích, kteří nijak nezasahují dokud to není nutné, rozdělají oheň, na kterém si připraví jídlo. Postaví si přístřešek na spaní a plní úkoly, které si vyberou z připraveného seznamu. To vše mimo tábor s přenocováním v lese.

Odpoledne jsme si děti trochu vyzkoušeli ve znalostech tábora, přírody a celkově světa ve hře Ponny express. Tady dítě přijede na svém koníkovi (jiném dítěti), pak sesedne a chvíli běží k stanovišti kde se ptáme na otázky. Když dítě neví, musí se jít poradit s koníkem. Když koník neví, musí se poradit s týmem. Když tým neví, musí si jít na nápovědu. (hru vyhrály Houbičky).

K večeru byla opět vyžádána diskotéka a nám nedělalo problém dětem přání splnit.

18.8.

K ránu odešly dvě skupiny dětí na Survival. Zbytek tábora se rozdělil do dočasných týmů (Jablka, Hrušky, Nektarinky a Švestky). Vv nich budou, až dokud se zbytek tábora nevrátí.
 

Aby dětem nebylo líto, že přijdou o vaření jídla v přírodě, tak jsme jim udělali menší povídání o ohních a poté pod naším dohledem si na oběd uvařily buřtguláš.

Odpoledne jsme šli na výlet na Marušku, rozhlednu nacházející se poblíž našeho střediska, a u ní jsme hráli hru Pašeráci. V ní je za úkol brát si kousky papírků a nějak je propašovat přes celnici.
 

Večer se promítal film Karcoolka.

19.8.

Dopoledne jsme děti vzali do lesa, kde stavěly domečky pro skřítky jako náhradu, že si nemohou postavit přístřešek, pod kterým by spaly.
 

Poté se hrála hra Fotosběr. Děti musí fotit stejné fotky, co dříve vyfotili vedoucí. Fotky byly většinou detailní, třeba šroubek z lavičky, detail chatky a podobně. Mezitím se vrátily děti ze Survivalu.
 

Děti se už několik dní vyptávaly na jednu naši klasiku a odpoledne se konečně hrála. Míček. Uprostřed hřiště je míček, hráči jsou přivoláváni a odvoláváni a musí sebrat míček, aniž by se jich někdo dotkl. (hru vyhrály Houbičky)
 

Večer byla diskotéka.

20.8.

Dopolední hra jménem Víčka, je hra kde děti musí přenést víčka z bodu A do bodu B, po cestě, ale musí hrát kámen, nůžky, papír s tím kdo se je chytí. Vítěz bere všechna víčka a pokračuje v přenášení (hru vyhrál Rybíz).
 

Odpolední hra byla OTPVD, děti běhají ve skupinách po lese a hledají papírky s pokyny na stromech - Otočka, Tlesk, Plesk, Výskok, Dřep. Tento "taneček" pak musí synchronizovaně zatančit před vedoucím (hru vyhráli Mončičáci).
 

Večerní program byl už velmi dlouho poptávaný. Byla to hra NPC, kde se děti musí ve tmě proplížit komplexem hlídačů a jiných nástrah. Je potřeba rychlého a taktického přemýšlení (hru vyhrály Slivôčky).

21.8.

Dnes se hrála jedna velká celodenní hra Kingdom come LEDET. Děti měly za úkol posbírat střepy kouzelného kamene po okolí tábora.

Střípky mohly dostat za splnění různých úkolů a nástrah.

Také ale mohly plnit boční úkoly, za ty dostat peníze a koupit si vybavení a jídlo v obchodě nebo je prohrát v kartách.
 

Každých z vedoucích měl svůj kostým, osobnost postavy a příběh a tím celé hře přidávali na autentičnosti (hru vyhrály Houbičky a Rybíz).
 

K večeru se pořádal slavnostní oheň, který zapalovalo 8 dětí, které nás zaujaly a přišlo nám, že si takovou poctu zaslouží. Jedno z těchto dětí bude navíc zítra vyhlášeno jako táborník roku.

22.8.

Dnešek je smutný den, tábor pomalu končí a nejeden má slzy na krajíčku.

Dopoledne jsme dělali po oddílech důvěrovky, jako pád do náruče, nebo skok ze stolu.

Poté se vyhodnotilo CTH (CeloTáborová Hra), kde se sečetly všechny žetony, které děti dostávaly v průběhu tábora za vyhrané hry a vyhrály... HOUBIČKY!!!
 

1. Houbičky

2. Queen

3. Mončičáci

4. Felicie

5. Slivôčky

6. Rybíz
 

Každý tým dostal za své umístění nějaký počet žetonů, který si rozdělí mezi sebe a můžou si za ně v obchodě koupit táborové věci, omalovánky, hračky a různé předměty.
 

Odpoledne každé jedno dítě dostalo button, jenž říká jak si na táboře vedlo.

Každý vnímá barvu buttonu jinak, tato individuální zpětná vazba v podobě buttonu může v očích dětí působit jako srovnávaní na dobré, lepší a nejlepší táborníky, ale z pohledu vedoucích se vůbec nejedná o porovnávání s ostatními, ale sledování potenciálu jedince. Ať už je barva jakákoliv, měla by být pro táborníka motivací a ne nějakou kritikou. My si vážíme každého bez ohledu na barvu jeho buttonu, máme radost, že s námi na táboře byl a těšíme se na další setkání.

Po vyhlášení buttonů se musel ještě vyhlásit táborník roku. Jedno dítě které včera zapalovalo oheň.

A nejednalo se o nikoho jiného než... MARUŠKU!!!

Táborníkovi roku byly předány odměny, poté mu pogratulovali oddíloví vedoucí, pak všichni vedoucí, pak kamarádi, pak úplně každý a všichni se pořádně objali.
 

Jak pominuly ty nejsilnější emoce, byl čas na focení. Nejdříve se vyfotil celý tábor a samostatně oddíly. Poté už se fotil každý jak chtěl.

Po večeři se konala poslední rozlučková diskotéka s rautem. 

23.8.

Dnes je ten velký den, na který se nikdo moc netěšil, ale přijít jednou prostě musel.
 

Na posledním slavnostním nástupu se svěsila táborová vlajka a oficiálně skončil tábor.

Pak už se děti sbalily do kufrů a vyzvedly si své obálky s dopisy, které dostaly od nás a kamarádů.
 

Nejhorší moment byl, když se v zatáčce objevil autobus a nám všem bylo jasné, že se budeme muset rozloučit.

Se slzami v očích nám a táboru děti mávaly a my jim na zpět.

Autobusy pomalu zmizely v zatáčce a každý se opět vydal svou vlastní cestou.