Martin "Maťa" Šimek
zdravotník,
v LEDETU od roku 2007
Vyrůstal jsem ve Vlčnově a momentálně žiji v Bojkovicích. V roce 1986 Jiskřička :-D, 1987 Pionýr :-D, 1994 začátky v karate v UH. 1995 praktikant, 1996 oddílový vedoucí, 2010 pod ČČK také kurz 1.pomoci a zdravotníka , který si pravidelně obnovuji. Pracuji na STK v UH. Brodě. Jsem trenér II. třídy v karate, ve volném čase v Bojkovicích již několik let pod místním DDM vedu oddíl karate. Jsem cvičitelem Sokola pro " pobyt v přírodě" . Jsem dárce krve s více než 130 odběry. Ve volném čase opravuju a renovuju veterány youngtimery: Obytný Mercedes 207D (1982), Volkwagen Polo GT (1979), Trabant 601 (1978)
1978
Technik STK a SME
Jsem jeden ze zakladatelů organizace LEDET. S partou ostatních místních nadšenců jsme pocítili potřebu založit organizaci, která povýší letní tábor téměř na rodinou akci. Naše krédo od začátku bylo: "vše co děláme, děláme pro děti". Současně jsme chtěli trochu civilněji přiblížit dnešním dětem dovednosti, které na táborech zkoušeli už jejich rodiče. (morseovka, uzly, oheň, chování v lese, aj.). Na táborech Ledetu jsem dělal převážně zdravotníka, několikrát i vedoucího. Rád se občas zapojím i do nějaké hry. Zajímavostí je, že nynější hlavní vedoucí Ledetu a také polovina vedoucích byli u mně v oddíle ještě jako malé děti. Dnes již převzali iniciativu a jsem pyšný, že jsou v práci s dětmi i v ostatních ohledech ještě lepší. Na tábor si jako většina ostatních vedoucích každoročně beru 14 dní dovolenou ze zaměstnání, přesto jsem nikdy nelitoval. Rozzářené tváře dětí a setkání s úžasnými lidmi a čistá příroda jsou tou nejlepší odměnou.
Na tábory jezdím již od roku 1995, nejdříve jako praktikant následně jako vedoucí přes oddíl karate v Uh.Hradišti. V roce 2004 převzal mou roli „vedoucí nejstarších kluků“ na táborech Jara. A od roku 2007 jsme se s manželkou Jitkou připojili k LEDETu. Od 2010 praxe zdravotníka. Souběžně pod DDM Bojkovice kroužek Karate.
Přijeď a objev v sobě skryté možnosti. Určitě zašiješ mezi svými vrstevníky i zážitky, které by ti možná doma rodiče nepovolili.
Dnes vidím tábor i z pohledu rodiče, protože jsem nejstarší "kmet" z kolektivu vedoucích a tábory jsem provedl i svou dceru. Náš tábor je jedinečná příležitost ukázat, jak jsme trávili prázdniny my, ročníky které neznaly PC, Google, a sociální sítě. Vidím, že i dnešní generace dětí pod správným vedením umí mile překvapit. Mnohé jsou ochotné vystoupit ze svě komfortní zóny a přitom si to i užít.... Svět ještě nespěje ke zkáze... :-)