Sokolovna by potřebovala rekonstrukci, divadlu by vyhovovalo více místa, město chce snížit své náklady na provoz divadla a sokolové potřebují jistotu, že budou mít kde cvičit. Začarovaný kruh, ze kterého všechny zúčastněné strany hledají cestu ven.
Slovácké divadlo sídlí v prostorách uherskohradišťské sokolovny již od roku 1959, kdy původní majetky sokolské obce užíval ČSTV. Po znovuobnovení ČOS v roce 1990 získala sokolovnu zpět TJ Sokol Uherské Hradiště a divadlo se tedy stalo jejím nájemníkem. V duchu sokolského hesla „ni zisk, ni slávu“ pronajímal zpočátku Sokol divadlu svou budovu za symbolickou jednu korunu, což se však časem ukázalo být ekonomicky neúnosné a bylo nutné nájem navýšit. V současné době si však divadlo stěžuje na nedostatek prostoru a městu se náklady na provoz divadla v budově sokolovny zdají vysoké. Chce buďto celý areál sokolovny pro divadlo koupit, nebo odstěhovat divadlo jinam. 626 aktivních členů hradišťského Sokola (z toho 320 mladších 18 let) však potřebuje prostory na cvičení, zkoušky a představení loutkového divadla i na další činnost. „Stěhovat se z tradiční a výhodně položené sokolovny zatím v plánu nemáme,“ komentuje situaci starosta TJ Sokol Uherské Hradiště Jaroslav Ševčík. „S městem jsme v prosinci 2017 jednali o dodatku k nájemní smlouvě, který by upravil podmínky pro investice do Slováckého divadla. K dodatku se město dosud oficiálně nevyjádřilo,“ dodává Jaroslav Ševčík.
Historická budova sokolovny vyžaduje nákladné opravy, jejichž financování je náročné. Sokol z principu není výdělečnou organizací a jeho činnost závisí na ochotě a nadšení dobrovolníků. Cvičitelé všech oddělení pracují bez nároku na odměnu, soubory sokolského loutkového divadla hrají dvakrát do měsíce pro hradišťskou veřejnost zdarma a pro místní školy a školky za symbolickou odměnu. Na uhrazení oprav více než sto let staré budovy sokolovny však nadšení a ochota nestačí. V budově je nutná rekonstrukce střechy a renovaci by potřebovaly i vnitřní prostory, což představuje mnohamilionovou investici. Takovými finančními prostředky však jednota nedisponuje. „Členské příspěvky hradí provoz budovy a nájmy dotují nutnou obnovu vybavení tělocvičny či loutkového sálu,“ vypočítává starosta Ševčík. Miliony na opravy však chybí. V loňském roce hradišťští sokolové požádali o finanční příspěvek na opravy Ministerstvo školství, bohužel však o již přidělenou dotaci kvůli kauze dotačních machinací přišli. Letos podávají žádost znovu.
S některými sokolskými jednotami v republice spolupracují obce a finančně se podílejí na opravách sokolských areálů, které pak mohou jejich občané využívat. V Uherském Hradišti však v rámci podpory místních sportovních organizací ze strany města do Sokola putují ve srovnání s ostatními organizacemi minimální prostředky s odůvodněním, že se Sokol neúčastní soutěží a nepěstuje výkonnostní sporty. Je to trochu paradoxní, protože mnoho budoucích úspěšných hradišťských sportovců dělalo své první sportovní krůčky právě v sokolských oddílech rodičů s dětmi či žáků. A navíc je hlavním cílem Sokola přivést ke sportu všechny bez ohledu na výkony či nadání a nabízí možnost pohybu za přijatelnou cenu dětem i dospělým ve městě. To se však zřejmě radnici jako dostatečný důvod k výraznější finanční podpoře jednoty nezdá.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se varianta prodeje areálu může zdát logickým řešením. „Vyzvali jsme město, aby nám nabídlo volný pozemek pro výstavbu nové sokolovny. Až nabídku dostaneme, necháme si vypracovat projektovou studii, na jejímž základě bychom se mohli o případném prodeji rozhodnout. Město však zatím s žádnou konkrétní nabídkou nepřišlo,“ doplňuje Jaroslav Ševčík.
Autorka: Iva Mráčková
